Oběhové hospodářství: 8 cest, jak získat podporu na technologie, recyklaci i redesign výrobků

Datum: 6.5.2025

Získejte až 60% dotaci na technologie, které promění odpad v hodnotu, recyklát ve vstupní surovinu a výrobek ve skutečně cirkulární řešení. Výzva Oběhové hospodářství nabídne od října firmám příležitost investovat do udržitelných technologií a zároveň získat silnou podporu z evropských fondů.

Výzva cílí na osm konkrétních oblastí podpory, které pokrývají celý cyklus materiálového nakládání – od prevence vzniku odpadu přes recyklaci, redesign výrobků až po zpracování kritických surovin z odpadu. Možnosti jsou široké a každá firma si v nich může najít to své. V následujícím přehledu najdete jednotlivé aktivity rozpracované do praktických bloků – s jasným popisem, co výzva podporuje, co lze pořídit a jaké technologie dávají největší smysl právě dnes.


Znovupoužití vlastního výrobního odpadu: proměňte ztráty v hodnotu

Moderní podnikání se stále více soustředí na efektivní nakládání se zdroji – a právě v tomto duchu je nastavena aktuální dotační výzva, která podporuje zavádění technologií pro znovupoužití vlastního výrobního odpadu. Jde o výjimečnou příležitost, jak zefektivnit výrobu, snížit objem odpadu a současně ušetřit náklady na nákup primárních surovin. Podpořeny budou projekty, které dokáží zbytkový materiál vrátit zpět do výrobního cyklu. Klíčovou podmínkou je, že se musí jednat o odpad vzniklý výhradně ve vlastním provozu – nikoli o materiál převzatý nebo zakoupený.

Příklady z praxe:

  • Plastikářský průmysl: Nepodařené výlisky, horké vtoky či fólie mohou být drceny a zpracovány v regranulační lince, čímž vznikne plnohodnotný granulát pro další výrobu.
  • Kovovýroba: Kovové špony a zmetky vzniklé při obrábění lze zhutnit pomocí briketovacích lisů, které odfiltrují chladicí emulsi, usnadní manipulaci i další využití ve slévárenských procesech.
  • Lakovny a povrchové úpravy: Odlakovací zařízení umožní očistit zmetky z práškového lakování a zařadit je zpět do procesu bez nutnosti kompletního přepracování.
  • Textilní výroba: Odstřižky a zbytky látek lze rozvláknit pomocí defibrátorů a znovu využít například pro výplně matrací, akustické panely nebo technické textilie.
  • Tiskařské a obalové provozy: Přebytečné role papíru a nepovedené tisky lze zpracovat papírovými mlýny a použít jako výplňový nebo obalový materiál.
  • Dřevozpracující průmysl: Odpady z formátování dřevotřísky nebo MDF desek mohou být slisovány v hydraulických lisech a následně využity jako výplně nebo sekundární vrstvy nových panelů.
  • Výroba elektrokomponentů: Chybně osazené nebo mechanicky poškozené díly lze oddělit, dekontaminovat a za pomoci manipulačních a separačních stanic opět využít jako součást montážních celků.

Firmy tak mohou využít podporu na pořízení drcení a separace, regranulačních jednotek, třídicích a homogenizačních zařízení, lisů, defibrátorů, odlakovacích linek, papírových mlýnů a dalších technologií, které jim umožní vybudovat uzavřený materiálový cyklus.


Druhotné suroviny jako nový standard: z odpadu k výrobku

Zpracování vybraných odpadů na nové výrobky, polotovary či suroviny už dávno není výsadou několika málo recyklačních firem – stává se důležitým pilířem moderního průmyslu. Výzva podporuje pořízení technologií, které umožní přeměnit konkrétní odpady ze skupiny 16 Katalogu odpadů na plnohodnotné druhotné suroviny, připravené k dalšímu využití bez nutnosti další úpravy. Tuto příležitost mohou využít zejména zpracovatelé elektroodpadů, autovraků, pneumatik nebo technických plastů – tedy subjekty, které se pohybují v oblasti nakládání s odpady a hledají cestu k jejich vyšší materiálové hodnotě.

Podpora se vztahuje na vybraná katalogová čísla odpadů ze skupiny 16, například vyřazené elektrozařízení, pneumatiky, kovové a plastové části autovraků nebo technické plasty z vyřazených komponent. Aby mohl být výstup považován za druhotnou surovinu, musí být materiál upraven tak, aby splňoval zákonné požadavky – tedy byl zbaven všech kontaminantů, upraven podle kvalitativních norem a byl určen k dalšímu využití bez potřeby dalšího zpracování.

Příklady z praxe:

  • Zpracování elektrozařízení: Vyřazené spotřebiče (např. monitory, myčky, chladničky) lze rozebrat, roztřídit a zpracovat pomocí automatizovaných třídicích linek a drtičů na samostatné plastové, kovové a skleněné frakce. Tyto složky, pokud odpovídají normám kvality a čistoty, lze dále využít jako druhotné suroviny v nových výrobcích.
  • Recyklace pneumatik: Pomocí dezintegračních linek lze získat pryžový granulát, který je zbaven textilních a ocelových vláken. Takto upravený výstup nachází uplatnění při výrobě sportovních ploch, dlaždic nebo dopravního značení – a splňuje podmínky pro druhotnou surovinu.
  • Zpracování autovraků: Po ekologické likvidaci a rozebrání vozidla lze zpracovat plastové části interiéru na regranulát, využitelný v automobilovém nebo stavebním průmyslu. Hliníkové díly (např. blistry, bloky motorů) je možné po dekontaminaci a úpravě podle kvalitativních norem využít jako vstupní materiál ve slévárnách – za předpokladu, že splní podmínky legislativy pro přechod z odpadu na druhotnou surovinu (tzv. End-of-Waste).

Dotaci lze využít na pořízení technologií jako jsou drtiče, mlecí linky, třídicí systémy, separátory, regranulační jednotky, extruzní zařízení nebo homogenizační technologie. Důležité je, aby výsledný materiál měl jasné uplatnění – ať už jako vstupní surovina nebo hotový produkt.

Ať už provozujete recyklační linku, demontážní provoz nebo hledáte cesty, jak vytěžit maximum z technických odpadů, podpora z této výzvy vám může otevřít nové výrobní i obchodní možnosti.


Méně odpadu, více efektivity: předcházení vzniku odpadu už ve fázi návrhu

Skutečně udržitelný přístup k nakládání s materiály začíná už ve fázi návrhu výrobku a nastavení výroby. I z tohoto důvodu výzva OP TAK podporuje projekty, jejichž cílem je snížení množství materiálových vstupů při výrobě výrobků minimálně o 10 % jejich hmotnosti, a to při zachování jejich funkčních a kvalitativních vlastností. Výrobkem se v tomto kontextu rozumí finální produkt, který je určen ke konečné spotřebě nebo použití bez dalších úprav – nikoli například obal či polotovar.

Tato aktivita je vhodná pro podniky, které chtějí využít moderní technologie k přesnějšímu řízení výroby, snížení zmetkovitosti nebo k optimalizaci konstrukčních řešení s ohledem na úsporu materiálu. Výsledkem jsou nejen ekologické přínosy, ale především hmatatelné ekonomické úspory a posílení konkurenceschopnosti firmy.

Příklady z praxe:

  • Výroba osvětlovací techniky: Nové návrhy hliníkových svítidel využívající tenkostěnné profily a integrované konstrukce vedou k výrazné úspoře materiálu bez snížení výkonu nebo funkčnosti. Výzva může podpořit investici do vývoje, nových lisovacích forem nebo 3D modelovacích nástrojů.
  • Výroba keramických sanitárních prvků: Zavedením moderních lisovacích matric a optimalizací objemu vsázky lze dosáhnout snížení spotřeby vstupní suroviny u umyvadel nebo klozetů, aniž by došlo ke změně tvaru či pevnosti výrobku.
  • Výroba dřevěného nábytku: Díky pokročilému CNC obrábění a optimalizaci návrhů spojů lze výrazně snížit spotřebu deskového materiálu při zachování pevnosti a stability konstrukce – např. u stolů, skříní nebo židlí.
  • Výroba plastových kelímků: Úpravou tvaru formy lze dosáhnout snížení celkové hmotnosti výrobku při zachování stejného objemu – například zavedením žebrování, tenčích stěn nebo optimalizace přechodů. Dotaci je možné využít na nové vstřikovací formy i zařízení pro přesnější lisování.

Dotace pokrývá investice do výrobních strojů, nástrojů, forem, softwaru i souvisejících inženýrských služeb, které vedou ke snížení spotřeby materiálů. Uplatnění najdou i technologie pro digitální simulace, optimalizaci konstrukce, řízení přesnosti výroby nebo prediktivní kontrolu kvality.


Navrhujte s ohledem na druhý život: zvýšení recyklovatelnosti výrobků

Zvyšování recyklovatelnosti výrobků je jedním z klíčových principů tzv. ekodesignu – tedy přístupu, kdy se produkt od počátku navrhuje s ohledem na celý svůj životní cyklus. Moderní výrobky tak nejsou pouze funkční a estetické, ale také materiálově jednodušší, lépe rozebíratelné a snadno recyklovatelné.

Výzva podporuje investice do technologií, které umožní upravit konstrukci nebo materiálové složení finálního produktu tak, aby bylo po skončení jeho životnosti možné využít výrazně vyšší podíl jeho hmoty jako druhotnou surovinu. Způsobilé projekty musí prokázat, že nové provedení výrobku dosahuje vyšší míry recyklovatelnosti než stávající řešení – a to buď změnou konstrukce, volbou vhodnějších materiálů, nebo jejich kombinací. Míra zlepšení se dokládá výpočtem dle metodiky výzvy.

Příklady z praxe:

  • Plastové technické výrobky: Původní komponenty z různých typů plastů jsou přepracovány do podoby z jednoho druhu polymeru, což umožňuje plnohodnotnou recyklaci bez potřeby oddělování složek.
  • Elektronika a spotřebiče: Nový konstrukční návrh umožňuje demontáž výrobku bez destruktivních zásahů – například pomocí zacvakávacích nebo šroubovaných spojů namísto lepených nebo nýtovaných, čímž se usnadňuje následná separace materiálů.
  • Plastové obaly a nádoby: Nahrazení vícevrstvých nebo pigmentovaných plastů monomateriály s vyšší čistotou, které lze plně mechanicky recyklovat, včetně úprav konstrukce (např. oddělitelné etikety nebo uzávěry ze stejného materiálu).
  • Nábytkové výrobky: Deskové i sedací prvky jsou vyráběny z jednodruhových materiálů bez povrchových laminací či kovových výztuh, konstrukce je řešena s možností plné demontáže a separace složek na konci životního cyklu.

Dotaci lze využít na pořízení výrobních zařízení, forem, nástrojů a montážních technologií, které umožňují nově navržené výrobky vyrábět v souladu s požadavky na recyklovatelnost. Způsobilé jsou i technologie pro digitalizaci a automatizaci výroby, pokud slouží k přímé realizaci konstrukčně upraveného produktu.

Principy ekodesignu dnes nejsou jen doménou ekologicky smýšlejících značek – stávají se normou.


Druhý život pro pneumatiky: investice do protektorování

Specifickou, ale velmi zajímavou aktivitou v rámci výzvy je podpora technologie pro protektorování pneumatik – tedy jejich repasování pomocí nového běhounu. Jde o jedinou výslovně jmenovanou výjimku v rámci výzvy, která se jinak zaměřuje výhradně na výrobu nových produktů z druhotných surovin či zpracování vlastních odpadů. Protektorování je v tomto případě vnímáno jako materiálové i funkční prodloužení životního cyklu výrobku, které zároveň odpovídá principům cirkulární ekonomiky.

Podpora je určena pro podniky, které chtějí rozšířit nebo modernizovat stávající protektorovací provoz, případně nově vstoupit do této oblasti s využitím inovativních technologií. Klíčem k úspěšné žádosti je prokázání, že protektorovaná pneumatika splňuje příslušné bezpečnostní a technické normy (např. ECE R 109/110).

Příklady z praxe:

  • Pořízení linky na studené protektorování: Technologie, která aplikuje nový běhoun na zachovalý základ pneumatiky pomocí předvulkanizovaného pásu. Je energeticky méně náročná a vhodná pro lehká užitková a nákladní vozidla.
  • Automatizace procesu inspekce a přípravy pláště: Investice do strojů na neinvazivní kontrolu stavu kostry pneumatiky (např. pomocí shearografu) výrazně zvyšuje kvalitu výstupu a minimalizuje riziko poruch při opětovném použití.
  • Zavedení recyklační jednotky na zbytky běhounů: Využití odpadu z výroby nových běhounů při protektorování jako vstupu pro další materiálové využití – např. pro pryžové desky, podlahy nebo tlumicí prvky.

Výzva umožňuje podpořit dlouhodobý hmotný majetek (např. protektorovací stroje, lisy, inspekční zařízení, řezací a vulkanizační technologie) včetně souvisejících zařízení nutných pro modernizaci nebo zřízení provozu.


Výroba s obsahem druhotné suroviny: minimum 5 %, maximum příležitostí

Z pohledu firem, které chtějí začít s cirkulárními investicemi co nejefektivněji, představuje tato aktivita ideální vstupní bod. Jednoduchá podmínka – alespoň 5% hmotnostní podíl druhotné suroviny ve finálním výrobku – je splnitelná bez zásadních zásahů do technologie nebo výrobních procesů. Přesto má tato změna značný ekologický dopad, a co víc – díky podpoře z výzvy může být i finančně velmi výhodná.

Druhotná surovina musí mít přidělený status „přestala být odpadem“ dle § 9 zákona o odpadech (tzv. End-of-Waste), ale jinak může jít o široké spektrum recyklátů z různých oborů – od plastů přes sklo až po textilní nebo stavební materiály. Výhodou je, že surovina nemusí být vlastní, lze ji také nakoupit od certifikovaných zpracovatelů.

Aktivita je vhodná jak pro výrobce, kteří chtějí upravit složení stávajících výrobků, tak pro ty, kdo plánují uvést na trh zcela nový cirkulární produkt.

Příklady z praxe napříč obory:

  1. Plastikářský průmysl: Přimíchání regranulátu z technického plastu (např. PP, PET, HDPE) do výroby zahradního nábytku, palet, přepravek, kanalizačních trubek nebo protihlukových stěn.
  2. Stavebnictví: Použití recyklovaného kameniva, asfaltových drtí nebo keramického odpadu jako plniva do betonu, malt, potěrů nebo prefabrikovaných stavebních prvků.
  3. Nábytkářství: Výroba dřevěných panelů s příměsí rozemletých MDF nebo dřevního odpadu, např. při výrobě polic, stolů, nebo interiérových příček.
  4. Sklářství: Použití střepů z recyklovaného skla při výrobě technického skla, obkladových prvků nebo izolačních materiálů (např. pěnové sklo).
  5. Textilní průmysl: Výroba akustických panelů, izolací nebo netkaných textilií z rozvlákněného textilu, PET vláken z lahví nebo jiných syntetických odpadů.
  6. Obalový průmysl: Výroba plastových obalů nebo kbelíků s podílem regranulátu, nebo papírových obalů s příměsí recyklovaného celulózového vlákna.
  7. Výroba sportovních a dětských prvků: Využití recyklované pryže (např. z pneumatik) při výrobě povrchů hřišť, dopadových ploch, fitness prvků nebo herních sestav.
  8. Dekorační a designové produkty: Výroba designových interiérových prvků, obkladů, květináčů či světel z plastových odpadů, betonu s příměsí recyklátu nebo odpadních textilií.

Co lze pořídit:

Dotace pokrývá nákup technologií, které umožní pracovat s druhotnou surovinou: míchací zařízení, dávkovače, extruzní a lisovací jednotky, homogenizační systémy, formy, úpravy linek i zařízení pro testování kvality vstupních směsí.


Nahraďte kritické suroviny – chytře a udržitelně

Závislost na těžko dostupných nebo geopoliticky rizikových materiálech představuje rostoucé riziko pro evropský průmysl. Proto výzva podporuje investice do technologií, které umožní nahradit vybrané kritické suroviny jinými, dostupnějšími alternativami – a to tak, aby došlo k jejich snížení alespoň o 20 % v porovnání s původním stavem.

Cílem není jen ekologický přínos, ale především posílení soběstačnosti, odolnosti výroby a stabilizace nákladů. Tato aktivita je vhodná zejména pro firmy, které pracují s kovovými, chemickými, technickými nebo elektronickými materiály.

Příklady z praxe:

  • Strojírenství a elektrotechnika: Náhrada vzácných kovů ve slitinách nebo magnetických prvcích za běžně dostupné alternativy (např. hliník, železo, mangan).
  • Výroba elektroniky a baterií: Snížení podílu lithia, kobaltu nebo grafitu díky přechodu na nové typy chemického složení (např. LFP články).
  • Nátěry, pigmenty a keramika: Eliminace sloučenin vzácných zemin ve prospěch dostupnějších anorganických pigmentů a příměsí.

Co lze podpořit:

Dotaci lze využít na pořízení výrobních zařízení, míchacích a dávkovacích systémů, forem, lisů nebo analytických technologií, které umožní použití nové – ekologicky a ekonomicky výhodnější – receptury. Klíčové je prokázat reálné snížení spotřeby dané suroviny.


Získejte z odpadu to nejcennější: kritické suroviny pro další využití

Vedle náhrady kritických surovin podporuje výzva také jejich cílené získávání z odpadu nebo z druhotných surovin. Jde o pokročilé recyklační nebo separační procesy, jejichž výstupem je samotná kritická surovina (viz. Definice níže), a která může být dále použita jako plnohodnotný vstup do výroby.

Tato aktivita je vhodná pro firmy, které zpracovávají vyřazená zařízení, baterie, kovy nebo jiné komplexní odpady a chtějí posílit svou pozici v oblasti tzv. urban mining – tedy těžby surovin z již existujících zdrojů.

Příklady z praxe:

  • Zpracování elektroodpadů a baterií: Extrakce mědi, lithia nebo kobaltu z tištěných spojů, akumulátorů a dalších zařízení pomocí mechanicko-chemických nebo hydrometalurgických metod.
  • Metalurgie a slévárenství: Třídění a zpracování odpadních slitin s obsahem vzácných kovů pro zpětné získání niklu, wolframu nebo tantalu.
  • Průmyslové katalyzátory: Regenerace nebo separace platiny a dalších drahých kovů z použitých průmyslových katalytických materiálů.

Co lze podpořit:

Dotaci lze využít na pořízení technologií pro drcení, třídění, loužení, pyrolýzu, magnetickou nebo chemickou separaci, případně pro řízení a monitoring celého procesu. Podmínkou je, aby výstupem byla samotná kritická surovina dle oficiálního seznamu EU.


Kritické suroviny ve výrobcích: co se vás skutečně týká?
Evropská unie sleduje desítky kritických surovin, ale jen část z nich se reálně objevuje ve výrobcích, které firmy běžně vyrábějí, opravují nebo recyklují. Právě tyto materiály jsou klíčové pro dotační aktivity zaměřené na jejich náhradu nebo získávání z odpadu. Nejčastěji používané kritické suroviny v praxi:
Lithium, kobalt, mangan, grafit – baterie, elektronika, elektroauta
Vzácné zeminy (např. neodym, dysprosium) – elektromotory, magnety, HDD
Wolfram, tantal, niob – nástroje, slitiny, elektronika
Titan, hořčík, nikl – konstrukce, slitiny, automotive
Fosfor, bor, antimon – sklo, chemie, zpomalovače hoření, plasty
Gallium, germanium, indium – solární články, LED, optoelektronika

Výzva Oběhové hospodářství – výzva II v rámci OP TAK bude vyhlášena v říjnu tohoto roku a patří mezi nejpraktičtěji využitelné dotační nástroje pro výrobní i zpracovatelský průmysl. Klíčové výhody výzvy:

  • až 60% dotace na technologie pro využití odpadu a druhotných surovin,
  • osm konkrétních oblastí podpory – od recyklace po redesign výrobků,
  • investiční charakter – podpora dlouhodobého hmotného majetku,
  • možnost propojení více aktivit do jednoho projektu,
  • otevřeno i pro velké podniky, pokud v rámci definice jednoho podniku nepřekročí 500 zaměstnanců.

Na rozdíl od minulých výzev zavádí tato také novou povinnost předložit tzv. „Cirkulární audit II“ – odborný posudek, který doloží dopad projektu na principy oběhového hospodářství. I s tímto krokem vám umíme pomoci.

POZOR – výzva je nastavena jako průběžná s omezenou alokací. Projekty budou hodnoceny v pořadí, v jakém budou podány – kdo dřív podá, má dříve nárok na dotaci. Včasná příprava je proto klíčová.

Ve společnosti RPA se na oběhové hospodářství dlouhodobě specializujeme. Našim klientům nabízíme:

  • identifikaci vhodných aktivit a technologií,
  • zpracování Cirkulárního auditu II,
  • přípravu kompletní žádosti a její včasné podání,
  • a kompletní projektový management až po úspěšné proplacení dotace.

Neváhejte nás oslovit – rádi vám pomůžeme proměnit recyklaci, úspory a odpovědný přístup ve skutečný rozvoj vašeho podnikání.

logo_rpa

Ing. Jaroslav Kopecký

Vedoucí projektového týmu

Napište nám nebo zavolejte!

Chcete konzultovat svůj projekt? Zanechte nám zprávu a my se vám ozveme zpět. Pokud raději voláte, použijte telefon +420 737 623 164 nebo nám napište na rpa@rpa.cz.

příspěvek formulář

Nejnovější aktuality